Bronzová medaile z Ria!

Před čtyřmi lety (v úterý 13. 9. 2016) nastoupil Jiří Suchánek (TT2) proti Francouzovi Molliensovi k boji o bronzovou medaili – úvodní dva sety Jirka s přehledem vyhrál dvakrát 11:6. Třetí set se podařilo Francouzovi otočit a vyhrál jej 11:7. Čtvrtý set si Jirka nenechal utéct a 11:7 vybojoval bronzovou medaili. Jirka jako jediný para stolní tenista z ČR vybojoval přímou nominaci na paralympiádu do Tokia – těšíme se na příští rok!

Jirka zahájil Paralympiádu v Rio de Janeiru porážkou s Ukrajincem Oleksandrem Jezykem (1:3). Účast v play off si zajistil výhrou nad Giuseppem Vellou z Itálie (3:1). Ve čtvrtfinále porazil Jirka předsedu Slovenského paralympijského výboru Jána Riapoše 3:2, i přesto že prohrával 0:2 na sety. Do finále Jirku nepustil nejvýše nasazený Fabien Lamirault z Francie, který potvrdil roli favorita i v boji o zlato, v němž porazil Poláka Rafala Czupera 3:1.

„Do Ria jsem odlétal ve skvělé formě. A hlavně psychické pohodě. Dost jsem se poučil z paralympiády v Londýně a to si myslím, že rozhodlo. Tenkrát jsem měl také natrénováno, ale atmosféra, kterou vrchol čtyřletého období nabízí je tak úžasná a zodpovědnost obrovská, že jsem nakonec vše prohrál. V Brazílii to bylo jiné. I když jsem v prvním zápase zaváhal, ostatní jsem dokázal vyhrát. Nejtěžší pro mě byl ten ve čtvrtfinále. Slovák Riapoš je velmi zkušený a úspěšný hráč. Jeho porazit na takovém turnaji pro mě bylo ještě před několika roky sci-fi. Následně jsem nastoupil na pozdějšího vítěze Lamiraulta. Ten má dlouhodobě skvělou formu a po prvních dvou setech bylo jasné, že do finále asi nepostoupím. Jeden jsem sice vyhrál, ale Francouz následně zabral a poslední set jsem prohrál 1:11.
Proti druhému z Francouzů jsem si věřil o mnoho více a také to tak dopadlo. Získat medaili z paralympiády je úžasný pocit.  Moc mě mrzí, že jsem v Riu nemohl hrát soutěž družstev. Z Čechů jsem byl jediný nominovaný vozíčkář a možnost pokusit se o získání divoké karty pro dalšího vozíčkáře zazdil Český paralympijský výbor, který odmítl o kartu mezinárodní federaci požádat. Škoda, myslím, že šance na medaili byla. Na konci her mě potěšila nabídka vedoucího výpravy, abych při závěrečném ceremoniálu nesl naši vlajku. Nyní ale hledím do Tokia. Věřím, že i zde budu mít na to abych bojoval o medaili.“

Napsat komentář